Sociální demokraté by chtěli zahájit diskusi o ústavní ochraně vody. Návrh hodlá vypracovat ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a inspirovat se chce třeba na Slovensku. Tam úprava například znamená, že se nebalená voda nesmí vyvážet. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by byl pro, experti z Legislativní rady vlády však prý tvrdí, že vodu stačí „chránit“ obyčejným zákonem.
Tomana k tvorbě ústavní změny vyzvala zemědělská komise ČSSD. Ministr Právu potvrdil, že se věcí bude zabývat. „Samozřejmě že okolo toho proběhne debata,“ uvedl Toman. Ústava by obsahovala ustanovení, že voda si zaslouží nejvyšší ochranu. Konkrétní opatření by specifikoval zákon o vodách a vodním hospodářství.
V praxi by pak podle Tomana změna například zabránila tomu, aby se stát zbavoval pozemků, na nichž se nacházejí zdroje vody. Jejich zachování by mělo přednost také před jinými projekty, např. těžbou nerostů.
Předešlo by se tak sporu, který proti sobě na jihu Moravy postavil více než padesát obcí a těžaře štěrku. Ti dostali souhlas ministerstva životního prostředí. Místní se přitom obávají, že těžba zničí tamní podzemní jezero.
Důvodem ústavní ochrany je zranitelnost vody v souvislosti s klimatickými změnami a předpokládanými negativními dopady na životní prostředí. Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství
Nápad chránit vodu Ústavou se zamlouvá i Brabcovi. „Osobně bych byl pro,“ napsal Právu. „Ale předběžně jsme oslovili některé odborníky z Legislativní rady vlády, kteří dávají přednost řešení této problematiky složkovými zákony, např. vodním zákonem,“ doplnil Brabec.
Slovenská Ústava zakazuje vodu z tamních vodních útvarů přepravovat přes hranice dopravními prostředky nebo potrubím. Zákaz však není absolutní a neplatí při vývozu pitné a minerální vody ve spotřebitelských obalech. Výjimka se vztahuje také na případnou zahraniční humanitární pomoc.
Podle českého ministerstva zemědělství by nám sousedé mohli jít příkladem. „Cílem by byla vyšší ochrana nenahraditelných přírodních zdrojů. Jednou z možných inspirací je právní úprava ochrany vody ve Slovenské republice, která je obsažena v její Ústavě a ve vodním zákoně,“ sdělil Právu Tomanův mluvčí Vojtěch Bílý.
Omezení monokultur „Důvodem ústavní ochrany je určitá zranitelnost vody, především v souvislosti s nastupujícími klimatickými změnami a předpokládanými negativními dopady na životní prostředí. Je nezbytné, aby stát chránil, udržoval a zachovával svoje zdroje jako vzácnou a nenahraditelnou surovinu,“ uvedl Bílý.
Návrh by se přiřadil k souboru opatření, kterými ministerstvo reaguje na sucho. Mezi ně např. patří omezení monokultur: plocha jedné plodiny na erozně ohrožené půdě nebude moci být větší než 30 hektarů. Týkat by se to mělo asi 600 tisíc hektarů polí.
Změna by měla být platná od roku 2020. Ochrana vody by se mohla dočkat ve Sněmovně podpory, podle šéfa poslanců ČSSD Jana Chvojky však není nutné kvůli tomu měnit Ústavu.
Důležité je, aby to nebylo jen právě prázdné plácnutí do vody, ale skutečná ochrana. Jan Čižinský (KDU-ČSL), poslanec výboru pro životní prostředí
„Je jasné, že tato problematika je pro naši republiku zásadní. Do Ústavy by se ale mělo sahat jen v opravdu výjimečných případech a ochranu přírodních zdrojů již zakotvuje stávající znění článku 7 naší Ústavy. Nicméně debatě se nebráním,“ napsal Právu Chvojka. Připomněl tak větu z Ústavy: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“
Podobné stanovisko zaujala i předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (piráti). Podle poslance výboru pro životní prostředí Jana Čižinského (KDU-ČSL) je podstatné, co by návrh obsahoval. „Důležité je, aby to nebylo jen právě prázdné ‚plácnutí do vody‘, ale skutečná ochrana,“ uvedl pro Právo.
Za „blbinu“ označil návrh předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Proti je i poslanec z výboru pro životní prostředí Josef Kott (ANO). „Domnívám se, že voda jako národní bohatství je chráněna vodním zákonem. Není mi známá skutečnost vývozu pitné vody z ČR, a proto nebudu podporovat návrh,“ napsal Právu.
Zdroj: Novinky čtvrtek 7. února 2019, 9:35 Karolina Brodníčková, Právo